Duben 2016

Soutěž 1

24. dubna 2016 v 10:33 | LadySeiss |  Informace
Nezapomeňte. Počátají se hlasy pouze těch, kteří jsou zapsáni do soutěže, takže k číslu, které si zvolíte mi napiště i svoji přezdívku, kterou jste se zapsali do soutěže. A ještě mimochodem, je to podle abecedy vašich jmen.

1. Elsa m

2. Chilli



3. katerinka007


4. Kirin








5. Luna632







6. Vannesa







To je vše, tak přeju hodně štěstí ;)

Útržky neexistujících básní

9. dubna 2016 v 14:53 | Vaše LadySeiss |  Příběhy
Nechala jsem se tak trochu inspirovat Chilli, která má na svém blogu nějaké ty básně, co vymyslela. Já to teda nemám přímo básně, nerýmují se, ale já si myslím, že se mi povedly. Napadly mě náhodou a chtěla bych se s vámi o ně podělit. Jsou to jen "útržky", které nemají dávat přesný smysl a jejich začátek i konec si domyslíte sami. Bude jich víc a nemají mezi sebou žádnou spojitost.

1. Slíbil mi, že přijde světlo,
ale když žádné nepřicházelo,
přišel sis pro mě.

2. ...proto jsem nikdy nezjistila, co to bylo,
ale ty jsi zmizel... Nikdy jsi mi to nechtěl říct, vím to.
Nechci tě nenávidět, ale všichni jsou proti.
Ublížil jsi mi. Přecejen jsi mi něco zanechal.

3. Mohla jsem tě cítit, tvé doteky, cítila jsem tvou přítomnost.
Slyšela jsem každý tvůj pohyb, každé tvé slovo.
Ale proč jsi mi vzal to jediné, čím jsem tě vnímala nejraději?
Tvou tvář už si nepamatuju, i když bych tisíckrát chtěla.
Doufám, že sis užil.

4. Teprve když se má ruka objevila na druhé straně skla,
jsem začala litovat dne, kdy jsem tě potkala.

5. Nikdy jsem nechtěla víc,
ale tys mi to vždy dával.
Ale teď, když mi nedáváš už vůbec nic,
jsem chtěla víc.

6. Když to bylo poprvé,
doufala jsem,
že žádné poslední nebude,
ale teď si přeju,
aby nikdy nebylo žádné poprvé.

7. Vždy jsi mou nenávist k tobě podporoval.
Proč chceš zrovna teď, aby se něco měnilo?

8. Měla jsem své tajné touhy.
Pak jsi přišel ty
a nemilosrdně jsi je ze mně vyrval.

9. Když jsi zmáčkl spoušť,
věděla jsem, že je konec.
Tvoje pistole tě ale zklamala.
Od té chvíle jsem věděla,
že od tebe musím co nejdál,
ale ne proto, že bych se bála.


To byla moje devítka básní. Snad se vám líbila a napište, jestli je to dobré nebo ne a jestli mám pokračovat. Díky Mrkající

Vaše LadySeiss

Zrádné kouzlo tabáku

2. dubna 2016 v 21:25 | Vaše LadySeiss |  Příběhy
Začal jsem kouřit v mých patnácti letech a kouřím už deset let. Když jsem s tím začínal, cítil jsem se jako frajer a myslel jsem si, že se to holkám líbí a taky jsem chtěl zapadnout do party. Ani jedno z toho se nikdy nestalo. Holce, která se mi líbila, jsem se znechutil a už se se mnou ani nebavila. A kluci z party se na mě vykašlali, protože jsem jim prý nebyl rovný. Do své závislosti na cigaretách jsem propadl docela rychle, ale teď se jí hodlám zase rychle zbavit a klidně proti své vůli. Tu jsem měl vždycky silnou, ale nedokázal jsem ji nikdy pořádně využít.
Včera se mi zdál sen. Byl zvláštní a vůbec jsem nechápal jeho pointu. Trvalo mi celý den, než jsem na to přišel.
Zdálo se mi, že ležím na hladině vody uprostřed oceánu, nikde nic. Najednou jsem se pohnul a celé mé tělo se propadlo skrz klidnou hladinu a zčeřilo ji. Když jsem po chvilce otevřel oči, zjistil jsem, že nejsem ve vodě, ale propadám se prachem dolů do temnoty. Prachem z tabáku. Cítil jsem ho. Cítil jsem vůni cigaret a tabáku. Přemýšlel jsem i během snu, proč zrovna prachem z tabáku. Přemýšlel jsem nad tím i ráno u snídaně a nakonec po celém dni u večeře ve svém prázdném bytě. Bylo asi sedm hodin a mně po dlouhém dni zničehonic probleskla hlavou myšlenka. Ten sen… Vím to. Konečně vím, co znamenal. Když jsem se propadal tím prachem, znamenalo to, že i já se svou závislostí propadám hlouběji. Deset let je sice dlouhá doba, ale ne pro mě a já věřím, že se dokážu zbavit své závislosti.
Asi o půl osmé jsem ze svého bytu, ze všech šuplíků a batohů vytahal všechny cigarety, co jsem měl schované. Bylo jich něco kolem dvaceti, možná třiceti. Třicet krabiček cigaret a v každé tak po deseti cigaretách. Ty všechny jsem si hodil do batohu a šel jsem ven. Běžel jsem tak rychle, jak to jen šlo k nejbližšímu mostu řeky. Tam jsem se zastavil a nadechl se čerstvého vzduchu. Došlo mi, že jsem skoro celý den nekouřil, jen asi ráno.

Když už na mostě, ani ve městě nikdo nebyl, vytáhl jsem jednu krabičku cigaret ze svého batohu a z ní jednu cigaretu. Pomalu jsem odloupl lehký obal cigarety a díval se, jak tabák z papírku padá hezky pomalu do řeky. Vyndal jsem další a další a čím víc jich bylo vysypaných, tím víc jsem se cítil čistější a svobodnější. Tak to pokračovalo asi dvě hodiny, a když jsem do řeky sypal konečně poslední cigaretu, hodně se mi ulevilo. Mám štěstí. Nikdy bych to nezvládl bez své silné vůle a pro mnoho lidí to nebude tak jednoduché jako pro mě, ale to mi v té chvíli bylo jedno, Teď už vím, že můžu dokázat cokoliv, když budu chtít.


Ve škole jsme dostali téma "Zrádné kouzlo tabáku" a na něj jsme mohli napsat úplně cokoliv, jakýkoliv žánr a já se rozhodla napsat prostě příběh. Ne nějaké moudro o tom, že by se kouřit nemělo, to je mi tak docela jedno, i když já jsem docela proti tomu, ale prostě jsem nechtěla, chtěla jsem být jiná, protože to psal skoro každý. Já se rozhodla napsat o síle a silné vůli, která se dá využít při hodně situacích, ale musíte vědět, kdy je ta správná. Snad se povídka líbila a nezapomeňte napsat, jaké to bylo ;)

Vaše LadySeiss