Pouto 1

13. prosince 2016 v 0:00 | LadySeiss |  Příběhy
Po přivezení do tábora jsem se cítila osaměle, ale když jsem uviděla obličeje ostatních, uklidnilo mě to, protože se cítili přibližně stejně hrozně jako já. Já a ostatní, co tam byli, jsme neměli rodiče a byli jsme přivezeni z různých koutů Alantelly. První jsme skončili v jeslích, potom ve výchovňácích a teď, když už máme "léta bojovníka", nás rozdělili do výcvikových táborů po celém území. Když nás přivezli sem, mohlo mi být tak třináct, možná víc. Teď už je to dlouhá doba od let ve výchovných táborech, ale měla jsem tam pár kamarádů, na které si už sice nepamatuju, ale někteří sem šli se mnou, kde jsme se zase rozdělili. Jen já a Blake jsme zůstali tak nějak pohromadě. Je to můj nejstarší kamarád.

Je o rok starší a má úžasné tělo. Jen škoda, že je to takový blbec. Jsme kamarádi nebo sourozenci. Co si kdo vybere. Ve výcvikovém jsem asi rok a sem tam přibydou noví lidi. Je to voprus, protože se snaží hrát na chladné a nedostupné. Tady jsou ale bohužel taková pravidla. Žádné bližší kontakty s opačným pohlavím, žádné city, milosrdenství, slabosti a už vůbec ne sex nebo navazování vztahů. Nevím sice, jaký je trest, ale dokážu si to představit.
Já mám jako jediná z holek pokoj pro sebe, což prostě není fér. Holek je málo a furt přibývají jen kluci a ještě ke všemu hnusní a vypatlaní. Holky jsou tu furt ty samé. Na dívčí aréně bylo na pokoji plno místa, ale jak přibývalo dívek, pořád přidávali postele, dokud se tam nevešla už ani jedna a nechtělo se jim to rozdělovat do dvou pokojů, tak mě prostě vykopli. Je to takové moje "království". Sem tam mě sem přijde otravovat Blake a děláme randál, dokud se nezačne hlídkovat. Čekám, kdy konečně přijde nějaký hezký kluk. Někdy přemýšlím, že by možná Blake… ale ne. Je to kus, ale je jako můj brácha. Ale dost úchylný sexy brácha.
Ráno chodí kolem chatek a mlátí do gongu, dokud jedna z holek nevyleze ven a nezarazí to. Na snídani máme chleba od soboty a na pití vodu. Když někdo vyhraje týdenní hry, dostává celý týden mléko, dokud nevyhraje někdo další. Ale tenhle týden se drží Charlott. Taková malá zrzka. Je rychlá a snadno přehlédnutelná. Proto ji v lese nikdo nevidí a ona tak vyhrává. Vyhrála už asi potřetí za dobu co je tady a to je nejvíc ze všech. Nesnáším ji.
"Zer!" Objevil se za mnou u oběda Blake. Moje celé jméno je Zaira a on ví, jak nesnáším tu přezdívku. Blake má hodně tmavé vlasy, ale ne černé a zelené oči, což je úplně nejvíc boží kombinace oproti mé neoriginální hnědé barvě vlasů. Ale oči mám tak napůl zelené a napůl hnědé. Blake je tu ze všech kluků snad nejvíc sexy, ale je to můj nejlepší kamarád.
"Co chceš?"
"Pustíš bráchu sednout?" Nečekal na odpověď a hned se s dalšíma pěti klukama vecpal k mému stolu. "Ti jsou noví." Ukázal zvlášť na každého a představil mi je. Je zbytečné si ta jména pamatovat.
"A ty jsi co? Uvítací výbor?" Prohodila jsem sarkasticky a všímala si svého kuřete.
"Nebuď zlá. Jsou tu noví." Je mi to jasné. Bere si vždycky na starost pět náhodně vybraných nováčků a zkouší je. Pokud zvládnou udělat to, co po nich B bude chtít, nechá je na pokoji a možná se s nima bude i bavit. Jestli ale ne, čeká je celopobytové peklo. Blake je sice úžasný sexy brácha, ale dokáže to být pěkný zmetek.
"A jak jsou na tom?" Začala jsem, když se postupně jeden po druhém vzdálili.
"Nic moc. Ale Drik už si stěžoval, že nemá koho šikanovat. Ti které šikanuje, se mu po několika týdnech vždycky postaví, protože kvůli němu začnou makat.
"Aby nezačali šikanovat oni jeho." Zvedla jsem se od stolu a vyrazila do tábora. Blake na mě ještě cosi křikl, ale já ho ignorovala. Dneska jsem se nevyspala do růžova.
Na cvičišti jsme byly zatím jen holky, dokud se s klukama nevystřídáme u teorie. Ale odpoledne máme skoro volný trénink. Celý svůj volný čas musíme trávit tady a bojovat buď spolu, nebo proti trenérům.
"Takže bojovník tohoto týdne je Charlotta. Kdo si to s ní chce rozdat?" Zeptala se trenérka, a když se nikdo neozýval, zazněla její typická hláška: "Zairina nic nedělá. Pojď."
"Když už jste si na mě zasedla, bylo by cool si pamatovat i moje jméno." Obořila jsem se na ni, ale hned na to jsem dostala ránu do hlavy. Ta svině Charlotta.
"Klidni se." Pousmála se nade mnou a kopla mě do břicha. Otočila jsem se na druhý bok a krčila se v bolestech. Když mi chtěla zasadit další ránu, trenérka ji zastavila.
"To by stačilo. Kdy jsi naposledy něco dělala?"
"S Charlottou se nic dělat nedá. Je horší než chlap. To radši budu cvičit s klukama." Prohodila jsem jen tak, ale učitelka smířeně pokývla hlavou a pověřila Charlotte hlídkou, zatímco mě dovede na hodinu teorie u Randala.
Otevřela dveře od učebny a strčila mě dovnitř.
"Zairin si myslí, že jí bude líp na vašem výcviku."
"Zaira." Sykla jsem na ni.
"Děkuji. Sedni si Zer." Randal je jeden z nejvíc v poho učitelů, ale už mě má plné zuby. Ne že bych nechtěla nic dělat, ale my celé dny neděláme nic jiného, než že se mlátíme. Pak přijde nudná hodina teorie, kde nám vymývají mozky a pak se zase mlátíme. Pak jdou kluci na lov, jak oni tomu říkají, a my se válíme v chatách.
"Dneska budeme brát mýty." Už zase. "Kdo mi chce říct něco k úvodu? Co třeba náš host?" Zakroutila jsem hlavou a on pokračoval. "V dnešní době žijeme v nebezpečném světě. V lesích můžete narazit na potvory, jako jsou reptoidi nebo obyčejné šelmy. Jsou jiní, ale mají hodně společného. Všichni vás bez rozmýšlení zabijou. Nemáte šanci přežít, pokud jste v jejich blízkosti sami. Jsou to nebezpečné bestie."
"Randale?" Přihlásil se Titus, kluk s blond vlasy, ze kterého si všichni dělají srandu, kvůli jeho jménu. "Zaslechl jsem zvěsti… asi to je blbost, ale někteří prý mají nějakou nadpřirozenou moc. Prý nás nemůžou jen tak zabít, pokud se dokážeme napojit na jejich sílu a využijeme ji."
"To jsou opravdu jen báchorky. Nevím, kde na to chodíš a kdo to vymyslel, ale určitě ne. Jsou to krvelačné potvory." Řekl téměř bez mrknutí oka.
"Z čeho potom tyto řeči pramení?"
"Možná má někdo moc bujnou fantazii." Mávl nad tím Randal rukou.
"Lidi nemají zas tak moc bujnou fantazii, aby vymýšleli věci, které nejsou. Buď má jejich fantazie z čeho pramenit, nebo nám lžete vy." Třída ztichla a všichni upřeně sledovali Randala.
"Tak dost. Takové řeči nebudu poslouchat. Ven! Běž za Rauzií. Tak už bude vědět, co s tebou." Zlostně ho vyhodil ze třídy a ještě chvíli mluvil něco o vykrucování se a vymykání ze společnosti. Nikdo jsme nepochopili jeho reakci.
"Abys tak neskončila taky, Zer." Naklonil se ke mně Blake.
"Víš B, já jsem sice problémový student, ale nešikanuju mladší."
"Ne, oni šikanujou tebe." Posmíval se mi. Blake říkal něco o tom, že zítra má přijít pár nových lidí. Pár kluků z východů a možná i holky, ale to není nikdy jisté. Kluci z východu jsou ale borci. S Blakem jsme z jihovýchodu, kde bylo plno nadaných, které poslali jinam. Nechali mi jen Blaka a teď sem pošlou pár kusanců. Snad.
"Rozdáme si to?" Nabídl mi provokativně Blake.
"Podle toho, jak to myslíš?" Otočila jsem se k němu. Na bojišti bylo docela málo lidí. Všichni už ale bojovali.
"Tak, to je v celku jedno, že jo." Pousmál se.
"Jo?" Zasmála jsem se a začala útočit jako první. Rána na hlavu. Vykryl ji. Úder do břicha, který taky vykryl. Pak zaútočil on. Rána na krk, které jsem se tak tak vyhnula a potom úder do břicha. Všechno jsme vykryla a po několika minutách rozehřívání jsem se konečně rozjela. Kop na hlavu a další. Zásah. Úder do břicha a ústup. Nechala jsem ho se chvíli válet na zemi, dokud si nemyslel, že jsem polevila v ostražitosti. Chtěl mě chytit za nohu a podkopnout mi ji, ale já jsem mu tu ruku přimáčkla k zemi a on jen zaskučel.
"Když se rozjedeš, seš docela dobrá. Ale trvá ti to." Zvedl se. "To já bych šel hned na věc." Pousmál se jedním koutkem a sjel mě pohledem shora dolů.
"Je mi to jasné. Jdeš na oběd?"
Zaslechl mě Randal. "Žádný oběd. Je sotva půlka volného výcviku." Protočila jsem oči a otočila se k Blakovi.
 

51 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (109)
Zobrazit starší komentáře

101 Natka Gallusová Natka Gallusová | E-mail | 16. ledna 2017 v 20:26 | Reagovat

Úžasné :-)

102 kaja kaja | E-mail | 17. ledna 2017 v 18:59 | Reagovat

Super píš ďaleeej😃

103 Dominique Dominique | 28. ledna 2017 v 13:59 | Reagovat

Krásne napísané :)

104 Smolíček 13 Smolíček 13 | E-mail | 1. února 2017 v 18:53 | Reagovat

Je to strašně moc super :-)

105 July July | 26. února 2017 v 23:48 | Reagovat

Božíí příběh <3 :-)

106 Kajinka Kajinka | E-mail | 27. února 2017 v 0:13 | Reagovat

Moc pěkné😍😍😍

107 Míša Míša | E-mail | 27. února 2017 v 9:11 | Reagovat

Božíí příběh [:tired:]  [:tired:] <3 <3

108 Ivule Ivule | E-mail | 27. února 2017 v 12:12 | Reagovat

Moc hezky napsané, máte opravdu talent :-). :-)

109 LadySeiss LadySeiss | E-mail | Web | 27. února 2017 v 18:48 | Reagovat

[108]: Moc děkuju, někdy je tu až moc kladných názorů, až si říkám, jestli je to všechno pravda :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama